V islámu není manželství pouze biologickou nebo společenskou potřebou; je to posvátné pouto a akt uctívání založený na lásce, milosrdenství a snaze získat Boží zalíbení. Svatý Korán a sunna proroka Muhammada (nechť ho Alláh požehná a daruje mu mír) definují toto pouto jako přístav pokoje v tomto světě a most vedoucí k věčnému štěstí na onom světě.
„A jedním z Jeho znamení je, že pro vás stvořil z vás samých manželky, abyste u nich nalezli klid, a vložil mezi vás lásku a milosrdenství. A věru jsou v tom znamení pro lidi přemýšlivé.“ (Súra Ar-Rúm, 21)
Islám nepovažuje muže a ženu za soupeře, ale za dvě bytosti, které se vzájemně doplňují, chrání a zkrášlují. V manželství jsou spravedlnost, úcta a laskavost základními principy.
„…Jsou vám oděvem a vy jste oděvem jim…“ (Súra Al-Baqara, 187) (Tento verš ukazuje, že manželé by měli zakrývat vzájemné nedostatky, chránit jeden druhého před obtížemi světa a být si navzájem ozdobou.)
Islám ukládá muži i ženě určité povinnosti k zachování rodinného pokoje. Povinností muže je zajišťovat obživu halál způsobem a být ochráncem rodiny, zatímco povinností ženy je udržovat klid a řád v rodinném krbu. Nejdůležitějším pravidlem pro obě strany je však “dobré soužití”.
Muž musí být ke své manželce laskavý, chápavý a velkorysý. Islám přísně zakazuje vztáhnout na ženu ruku nebo ji ponižovat. Verš: „…Žijte s nimi podle zvyklostí uznaných…“ (Súra An-Nisá, 19) Hadís: „Nejlepší z vás jsou ti, kteří se nejlépe chovají ke svým manželkám, a já se chovám nejlépe ze všech k manželkám svým.“ (at-Tirmidží)
Žena na oplátku respektuje práva svého manžela, chrání rodinnou čest a soukromí domova. Hadís: „Tento svět je pomíjivé potěšení a nejlepším potěšením na tomto světě je ctnostná žena.“ (Muslim)
Jedním z nejkrásnějších plodů manželského svazku je mít děti. V islámu jsou děti posvátnou důvěrou (amánat) od Alláha svěřenou rodičům. Vychovávat je v dobrých mravech (achlák) je investicí jak pro společnost, tak pro onen svět.
„…Pane náš, daruj nám v manželkách našich a potomstvu našem radost očí našich a učiň nás vzorem pro bohabojné.“ (Súra Al-Furqán, 74)
„Žádný otec nemůže zanechat svému dítěti cennější dědictví než dobrou výchovu a morálku.“ (at-Tirmidží)
Rodina je v islámu malou svatyní a klidným útočištěm. Pokud je domov založen na vzájemné lásce, úctě, trpělivosti a Boží oddanosti, stává se kouskem ráje již na tomto světě a vede manžele k věčnému štěstí na onom světě. Jak řekl Prorok (nechť ho Alláh požehná a daruje mu mír), dokonce i to, když se manželé na sebe podívají s láskou, se považuje za sadaku (almužnu) a akt uctívání.
