Podle islámské víry nejsou lidská práva pravidla, která se mění podle doby nebo vládců. Jsou to posvátná práva, která Stvořitel udělil každému člověku od narození jako svatý závazek (amanah). Islám již před čtrnácti stoletími vyhlásil absolutní rovnost všech lidí a potvrdil jejich nedotknutelná práva.
V islámu je každý člověk hodný úcty a vážnosti jednoduše proto, že je člověkem. Rasa, jazyk, barva pleti ani společenské postavení nejsou důvodem k nadřazenosti nebo výsadám. Skutečná vznešenost a ušlechtilost spočívá pouze v bohabojnosti (taqwá), morální odpovědnosti a čistotě charakteru.
„A věru jsme poctili syny Adamovy…“ (Súra Al-Isrá, 70)
„Lidé! Stvořili jsme vás z muže a ženy a učinili jsme z vás národy a kmeny, abyste se navzájem poznávali. Nejváženější z vás před Bohem je ten nejbohabojnější…“ (Súra Al-Hudžurát, 13)
Život je nejposvátnějším darem, který Bůh člověku dal. Ukončení života jednoho nevinného člověka je považováno za zločin rovný zničení celého lidstva.
„…Kdo zabije nevinného člověka — pokud to není jako trest za vraždu nebo za šíření zkaženosti na zemi — jako by zabil celé lidstvo. A kdo zachrání jeden život, jako by zachránil celé lidstvo…“ (Súra Al-Má’ida, 32)
Islám prokazuje absolutní respekt ke svobodné vůli každého jednotlivce v otázkách víry. Nikdo nesmí být nucen k přijetí určitého náboženství nebo ke změně svého přesvědčení.
„V náboženství není žádné donucování…“ (Súra Al-Baqara, 256)
„Kdyby tvůj Pán chtěl, věřili by všichni, kdo na zemi jsou, do jednoho. Chceš snad ty nutit lidi, aby se stali věřícími?“ (Súra Junus, 99)
Spravedlnost je jedním ze základních pilířů islámu. Ani nenávist či nepřátelství vůči určité komunitě nebo jednotlivci nemůže být omluvou pro odchýlení se od spravedlnosti. Před zákonem a právem jsou mocní i slabí naprosto si rovni.
„Vy, kteří věříte! Buďte pevní kvůli Bohu a buďte spravedlivými svědky. Ať vás nenávist k nějakému lidu nesvede k nespravedlnosti. Buďte spravedliví…“ (Súra Al-Má’ida, 8)
Majetek, vlastnictví a plody úsilí každého jednotlivce, získané dovoleným (halál) způsobem, jsou posvátné. Nikdo nesmí uzurpovat práva druhých ani vykořisťovat cizí práci.
„Nestrkejte vzájemně majetky své mezi sebou nespravedlivým způsobem…“ (Súra Al-Baqara, 188)
Islámský přístup k lidským právům staví lidskou bytost do centra existence s jasným cílem ji chránit. Prorok Muhammad (mír a požehnání s ním) shrnul tyto principy ve svém Kázání na rozloučenou (Veda Hutbesi), kde celému světu oznámil, že životy, majetek a čest lidí jsou nedotknutelné. Islám přijímá obranu spravedlnosti a lidské důstojnosti nejen jako právní povinnost, ale jako vznešený akt uctívání Boha (ibadat).
